Profesionálně štípané dřevo na topení

čerstvé bukové dřevo s vysokým obsahem vody bukové dřevo a obsah vody
Čerstvé bukové dřevo

Pokus č. 1

obsah vody ve dřevě

Zcela prostý pokus, jakmile jsem pořídil váhu a uštípl první polénko, mělo přesně 9 kg. Při druhém vážení 6,2 kg. Rozdíl 2,8 kg je odměřen v 3l lahvi.

Poleno ca 8,2 dm³ (litrů) 15x16x32 cm, jeho měrná hmotnost asi 760 kg/cbm vzduchosuchého dřeva a
1.100 kg/cbm čerstvého.

Dřevo ztratilo 31 % hmotnosti.

Za jak dlouho?

bukové dřevo a obsah vody

Tři vody ve dřevě

Voda volná
koluje stromem, odpaří se hned od rozštípání dřeva poměrně rychle.
Voda vázaná
je v buňkách, uvolňuje se hned po odřezání kmene, ale pomalu.
Voda chemická
zůstává neodstranitelnou složkou prvků, přítomná v zanedbatelném množství.

suché bukové dřevo má vysokou výhřevnost
bukové dřevo na topení

Vlhkost je voda,
která hasí oheň

Podíl hmotnosti dřeva a vody. U čerstvého dřeva tvoří voda přes polovinu hmotnosti. Sušením se odpaří třetina váhy, jako z polene vpravo.

Setkáváme se s dvojím vyjádřením:

1. Obecně:   hmotnost (celého) polene 10 kg : podíl vody 5 kg = vlhkost 50 %.
2. Lesnicky: hmotnost (suché části) polene 5 kg : podíl vody 5 kg = vlhkost 100 %.
Obojí znamená totéž. Obsah vody hodně kolísá v závislosti na ročním období, podle druhu i stáří dřevin atp. Jehličnany a měkké dřevo obsahují mnohem více vody, než tvrdé listnáče.

  Jak se obsah vody měří?

Pro měření vlhkosti existují různé sofistikované metody. Nejpoužívanější a s dostatečnou přesností je měření el. odporu digitálním vlhkoměrem. Jde o kapesní přístroj se dvěma ocelovými hroty, jež se zapichují do dřeva, nikoliv do kůry. Do tvrdého dřeva lze sondu zarazit tak 2 mm hluboko, čím je dřevo sušší, tím obtížněji.

Na povrchu může být polénko již pěkně oschlé a přesto vlhkost uvnitř, která nás zajímá, může být i trojnásobná. Poleno je proto vhodné těsně před měřením rozštípnout a měřit jakoby v jeho původním těžišti. Vhodnost k topení se dá zjistit uzavřením polene na noc do neprodyšného sáčku, pokud zevnitř nebude orosený, můžeme přikládat. Výsušné trhliny na řezu nejsou spolehlivé, někdy jsou brzy výrazné, jindy ale mohou být i u suchého dřeva neznatelné.

Osvědčilo se poleno jednoduše zvážit, jakmile se zastaví úbytek hmotnosti, dřevo je vzduchosuché. Skladováno s ostatními, má vypovídající hodnotu o ostatním dřevě; je to přesné a průběžně opakovatelné u téhož polene.

  Vliv vlhkosti na výhřevnost dřeva

Kvalitní tvrdé dřevo skutečně je nejlevnější surovinou na topení; platí to ale jen tehdy, když je dostatečně vysušené.
Pokud přiložíme za den 40 kg syrového dřeva, jako bychom denně vlili do topeniště 20 litrů vody. To neprospívá žádnému topidlu. Voda pro odpařování spotřebovává teplo již vytvořené a dále ochlazuje plamen a je to škoda. Vlhké dřevo znamená vysokou spotřebu, kouří a dehtuje, zanáší komín, působí korozi plechových částí, špiní sklo krbových kamen a zůstává více nespáleného zbytku (popela).

Graf výhřevnosti v závislosti na vlhkosti
Přibližný graf výhřevnosti dřeva v závislosti na obsahu vody

  Kdy je dřevo vhodné na topení?

Dřevo na topení se řeže a štípe vždy jako čerstvé. Poražený strom bude ležet dva měsíce a vlhkost dřeva se téměř nezmění; může klesnout, může i vzrůst. Necháme-li kmeny v terénu ležet déle, dřevo dříve shnije nežli vyschne, nejdříve od vlhké hlíny a pak od deště zatékajícího do hrubé kůry (např. dub, akát, měkké dřevo). Teprve až se kmen tzv. otevře, tedy nakrátí, naštípe a uskladní, začíná v podstatě proces vysychání.

Jako vhodné pro topení se doporučuje používat dřevo s vlhkostí okolo 17-19 % hmotnostních. Tehdy se označuje jako tzv. vzduchosuché. Obvyklým způsobem, jak toho dosáhnout, je vhodné uskladnění po dobu nejméně půl roku u drobných polínek (štěpná hrana do 10 cm), ale klidně dva i tři roky u hrubých polen (štěpná hrana >25 cm). Týká se tvrdých dřevin, měkké je pórovitější a vyschne rychleji. Dále platí, že čím více kůry je na polenech a čím je kůra silnější, tím déle poleno vysychá. Dřevo vyschne za kratší nebo i významně delší dobu při různých podmínkách uskladnění, případně také nevyschne vůbec, ale zplesniví a dřevo ztrácí hmotnost, což jsou bohužel vyhozené peníze.

  Vysoušení dřeva topením je zbytečně nákladné

bukové dřevo, přibližné údaje

Pokud běžný dům potřebuje na vytápění 42.000 MJ (11.700 kWh), můžeme si vybrat, kolik dřeva na topení spotřebujeme:

7 palet pokud je obsah vody 50 % (výhřevnost 8 MJ/kg)

štípané bukové dřevo štípané bukové dřevo štípané bukové dřevo štípané bukové dřevo štípané bukové dřevo štípané bukové dřevo štípané bukové dřevo

6 palet pokud je obsah vody 35 % (výhřevnost 11 MJ/kg)

štípané bukové dřevo štípané bukové dřevo štípané bukové dřevo štípané bukové dřevo štípané bukové dřevo štípané bukové dřevo

5 palet pokud je obsah vody 20 % (výhřevnost 14 MJ/kg)

štípané bukové dřevo štípané bukové dřevo štípané bukové dřevo štípané bukové dřevo štípané bukové dřevo


K. Hruška 2010-2017 ©BSP holding s.r.o.