Profesionálně štípané dřevo na topení

Pouze informativní web - dřevo už nedodávám

Jasanový kmen štípaný na štěpnou hranu 15 cm

Bukový špalek pro 120 polének do sporáku

  Jaký je rozdíl mezi měkkým a tvrdým dřevem?

Soustředíme-li se pouze na poměr výhřevnost / hmotnost / cena, vyjde to asi takto:

Pokud je naše zimní potřeba 7 prms tvrdého, mohlo by jej nahradit 12-14 prms měkkého. Snadno si vynásobíme svoje ceny. K měkkému je třeba připočítat téměř dvojnásobnou: dopravu, skladování, manipulaci. Pokud nestojí významně méně než půlku ceny tvrdého, je na topení drahé. Používá se na roztápění. (případně do dřevozplynujících kotlů)

Pomíjím zde ostatní rozdělení, např. u měkkého listnaté/jehličnaté, u tvrdého tenká/silná kůra atd.

  Co je výhodnější: sypaný nebo skládaný metr?

Je zcela přirozené, že chceme nakoupit za své peníze co nejvíce dřeva. Pojďme se podívat podrobněji, jak na to:

Skládané dřevo: Materiál bedny a samotná práce s její výrobou. Skládání polen. Manipulace paletizačním vozíkem, vyskokozdvižným vozíkem, složení hydraulickou rukou nebo čelem. Plus vyšší sazby za kilometr. Toto všechno jsou náklady navíc. A hlavně nevyzpytatelný podíl dřeva a vzduchu.

Sypané dřevo: Častěji jsem žádán o dřevo ani ne co nejlevnější, ale určitě bez zbytečných nákladů. Nařezat, naštípat, vhodit do kontejneru. Nejkratší cestou přímo k Vám.

  Jakou velikost polene zvolit?

Takovou, jaká Vám nejlépe vyhovuje. Délku polen doporučuje výrobce topidla, řekl bych, že je to vnitřní prostor mínus cca 20%. Poleno pak lze pohodlně přiložit do ohniště a zároveň zůstává dostatečný prostor pro cirkulaci vzduchu. Příliš malé poleno nedává možnost využít plného výkonu topidla.

Co se týká profilu štípaného polene, jde o tzv. délku štěpné hrany. Pokud netopíte prvním rokem, rozhodujete se podle vlastních zkušeností, jak hrubá nebo drobná polénka potřebujete. Záleží také na tom, zda rozděláváme oheň denně, nebo jej po hlavní topnou sezónu spíše jen udržujeme. Pro nové topidlo do úvahy zahrnujeme zejména velikost přikládácího otvoru, velikost topeniště s ohledem na prvky vnitřní konstrukce. Při stálém topení se neustále tvoří vrstva popela a řeřavých uhlíků, která snižuje vnitřní prostor o 5 i 10 cm. Dále dobu, kterou máte k dispozici pro vysychání dřeva, tenčí polénko dříve vyschne, hrubé naopak později.

  Jak dřevo vhodně uskladnit?

    Vzhledem k zajímavému nárůstu výhřevnosti s klesající vlhkostí dřeva můžeme správným uskladněním investici do nákupu palivového dřeva zhodnotit, ale i ztratit. Pokud vezmu a spálím paletu vlhkého dřeva, budu mít doma teplo jeden měsíc. Při vhodném uskladnění dřevo ztratí na objemu i na hmotnosti, ale budu touto jednou paletou topit 6 - 7 týdnů, o více než 50%.
    Jako velmi vhodné se jeví uskladnění v zastřešeném zásobníku ze stočené kari sítě. Polena jsou volně vsypána a dotýkají se častěji hranou než plochou a to umožňuje proudění vzduchu. Nevýhodou je asi jen to, že prázdný zásobník nevypadá úplně nejlíp.
    Dále se skládají kruhové hromady. Průměr obvykle 120 - 200 cm, do výše kam dosáhneme - cca 2 m, doprostřed se vetkne zpevňující konstrukce, dolů rošt. Není úplně snadné tuto hromadu vytvořit tak, aby se později nesesypala, protože dřevo ztrátou objemu sesedá a pohybuje se. Tyto hromady se taky nestaví na rok ani dva, ale spíš na delší dobu.

Nejčastěji si dřevo skládáme do různých hranic okolo domu nebo do dřevníku.

Doporučení: nejlépe venku pod přístřeškem, nikoliv pod plachtou, nevhodný je sklep nebo jiné uzavřené prostory. Uložit na rošt bez přímého kontaktu se zemí (vzduchová mezera od betonu, dlažby: alespoň 5-10 cm, od vlhkého podkladu - rostlé zeminy 15-20 cm). Co nejdále od případné stěny, zvlášť pokud je tato bez hydroizolace. Vyskládat co nejvzdušněji, nejlépe křížem přes sebe s dotykovými body a nikoliv plochami. Sluníčko vysychání napomáhá, ale nejdůležitější je proudění vzduchu - průvan. Na slunci vlivem UV záření dřevo mírně ztmavne, na dešti zčerná, plesniví a hnije (snad s výjimkou dubu, akátu ap.). Polena je lépe ukládat kůrou směrem dolů, aby nezadržovala vodní páru stoupající vzhůru. Kůra působí jako slupka a brání vysychání nejen během růstu stromu.
    Pokud nechcete nic přeskládávat, ale ponechat dřevo na paletě, na uskladnění je výtečný balík PackFix.
    Výslovně nedoporučuju skladovat dřevo skládané na paletě. Proč? Polena v délkách 25 - 33 cm, tedy 4 nebo 3 řady polen seřazených v paletě, trpí nedostatečnou cirkulací vzduchu tím více, čím lépe jsou do ní polena seskládána. Ze dřeva se odpařuje tolik vody (přes 200 litrů z 1 skládaného metru), že k sobě přimrzají (v mrazech), případně začínají plesnivět. A to je škoda.

  Za jak dlouho dřevo vyschne?

Dřevo vysychá - tedy vyrovnává svoji vlhkost se vzdušnou vlhkostí - neustále, v zimě i v létě, s ohledem na vlhkost vzduchu. Podobně jako prádlo na šňůře uschne i v mrazu. Měkké dřevo vysychá poměrně rychle, věnujme se tvrdým dřevinám:
    Velkou roli má profil štípaného polene - drobné poleno se štěpnou hranou 8-10 cm může vyschnout do půl roku, hrubé poleno s hranou 25 cm vysychá 18-24 i 36 měsíců na požadovanou vlhkost pod 20 %. Délka polene nemá velký význam, delší se lépe skládá.
    Co naopak vliv má, je podíl kůry na polenech - čím méně kůry dřevo obepíná, a čím je tenčí, tím rychleji dřevo vysychá.
    Dobu nutnou pro vysychání nelze konkrétně stanovit, protože způsobem uskladnění dřeva ji můžeme jak trochu zkrátit, tak i výrazně prodloužit.
    Není potřeba mít žádnou obavu z přesušení zdravého dřeva - na vzduchu se nelze dostat příliš pod 20% vlhkost. Ani při delším uložení v místnosti vlhkost už moc neklesne, vždyť nábytek má stále okolo 12-13 % hmotnostních vody.

Kousek zkušenosti - 10 let mně trvalo, než jsem se dokopal postavit přístřešek na dřevo; až tímto skutkem jsem se dostal k tomu, že ráno na roštu v kamnech zůstává dřevěné uhlí. Pod plachtou dřevo nevysychá.

  Kolik ztratí na objemu a na hmotnosti?

kde Kβ : je Koeficient objemového sesýchání

V praxi to znamená, že metr štípaného dřeva skládaného na paletě seschne po roce a polena klesnou u měkkého asi o 10 cm, u tvrdého buk 5-7 cm, dub 3-5 cm.

Hmotnostní sesýchání:

Jeden prostorový metr rovnaný čerstvě štípaných bukových polen délky 33 cm (paleta) při vlhkosti 50% má hmotnost přibližně 750 kg. Při uskladnění v příznivých podmínkách klesne vlhkost za 12 - 18 měsíců na 25 % a hmotnost palety na přibližně 590 kg.

  Jak topit dřevem?

Měkkým dřevem, třískami nebo podpalovačem vyvineme teplotu potřebnou pro dosažení komínového efektu a pro zapálení větších kusů dřeva. Přikládáme postupně větší polena. Suché dřevo snadno vzplane a může probíhat proces odpaření zbylé vody, hoření a následně zplynování dřeva.
    Pokud polena před přiložením necháte ohřát předem v místnosti, nedochází ke zbytečnému zchlazení ohniště studeným nebo zmrzlým dřevem. Efektivní topení probíhá za vysokých teplot (1.000 - 1.200° C) s minimálním přístupem vzduchu.
    Pokud dřevo není dostatečně vyschlé, komín kouří a zanáší se. Odpařující se voda hasí plamen, spaliny jsou příliš vlhké pro proběhnutí sekundárního spalování. Pokud je v těchto plynech až polovina spalitelné energie, jde o plýtvání. Je potřeba přivádět hodně vzduchu na podporu hoření, kus vlhkého dřeva se spaluje dlouho a obtížně, většina tepla ale odchází komínem pryč.
    Účinnost topení závisí na dosažení ideálního poměru teploty ve spalovacím prostoru, tedy nejméně 200° C, a dávkování přívodu vzduchu tak, aby nedocházelo k přílišnému ochlazení plamene. Jen tak lze přeměnit na energii všechny složky obsažené ve dřevu.
    Každému, kdo topí dřevem, si dovoluji doporučit skvělý článek p. Murtingera
o procesu hoření a vlivu vhkosti (zejména 3. část - Procesy probíhající při hoření dřeva).

  Kolik dřeva na zimu potřebujeme?

Na tuto otázku nelze odpovědět jednoznačně. Maximální spotřeba je omezena výkonem topidla, minimální potřeba dřeva se odvíjí od velikosti vytápěných prostor, celkového tepelného odporu budovy, výhřevnosti dřeva podle druhu a v závislosti na jeho aktuální vlhkosti, od účinnosti topidla, s jakou dokáže palivo využít, dále od požadované teploty, na kterou vytápíme a případných ztrát systému.
    Záleží také na tom, jaká ta zima bude. Každopádně dalším rokem ji můžeme očekávat opět a dřevo, které nám zůstane, bude o poznání výhřevnější.

  Porovnání ceny: dřevo vs. brikety

Srovnání výhřevnosti a ceny za kilogram:

	Cena Kč/kg	Výhřevnost MJ/kg	Cena Kč/MJ
Brikety A	4,00	17,5	0,23
Brikety B	5,00	18	0,28
Brikety C	7,60	19	0,40
Tvrdé dřevo	2,50	14	0,18

    Brikety A - běžné RUF
    Brikety B - běžné RUF s malinko vyšší výhřevností, malinko dražší
    Brikety C - "noční" kůrové brikety, ceny z netu
    Tvrdé dřevo - buk, cena i výhřevnost jsou přepočteny pro 1 kg dřeva s vlhkostí 20 %
    (sypaný metr á Kč 1.000,- / 500 kg syrového dřeva tj. 390 kg vzduchosuchého dřeva)

Ze srovnání jednoduchým výpočtem zjistíme, že kvalitní suché tvrdé dřevo je asi o 30 % výhodnější než nejlevnější brikety.

  Srovnání hmotnosti a výhřevnosti vlhkého a suchého dřeva

	Hmotnost kg/prms	Výhřevnost MJ/kg	Cena Kč/MJ
Habr syrový 50%	600	8	0,21
Habr polosuchý 33%	480	12	0,18
Habr suchý 18%	390	15	0,17

Dřevo - habr, 1 sypaný metr á Kč 1.020,- / 600 kg syrového dřeva, tj. 390 kg suchého dřeva

Použité jednotky:
  prms - prostorový metr volně sypaného dřeva
  MJ - megajoule, jednotka energie; 1MJ = 1000kJ = 0,278kWh
  kWh - kilowatthodina, jednotka výkonu; 1 kWh = 3,6 MJ

S klesající vlhkostí klesá hmotnost dřeva, zároveň narůstá výhřevnost. Habr je nejvýhřevnější dřevo, jeden získaný MJ stojí cca 0,17 Kč, což je pro zajímavost Kč 0,612 za 1 kWh.

  Je dřeva dostatek?

Zalesněnost ČR stále mírně roste (34 %). Aktuálně v lesích téměř 700 mil. m³, vloni (2015) vytěženo cca 14 mil. m³ jehličnanů a 2 mil. m³ listnáčů; zatímco přirostlo skoro 22 mil. m³ s převahou listnatého dříví.

  Krátká charakteristika dřevin

Habr:  krásné bílé dřevo, někdy zvané "železné dřevo".

Nejvyšší hustota a hmotnost jej činí nejvýhřevnějším dřevem na topení. Habr vydá nejvíce tepla a vydrží hořet po nejdelší dobu, déle než ostatní dostupné dřeviny. Kůra je tenká, šedozelené i šedočerné barvy. Naštípané dřevo je vhodné chránit před deštěm. Častěji se vyskytují žádané sukovaté kmeny, možná proto se to nikomu moc nechce štípat. Vysychá trochu delší dobu než dřevo bukové.

Buk:  nejběžnější oblíbené tvrdé palivové dříví s výbornou výhřevností,

patří k nejtěžším dřevinám. Rychle vysychá, má zeleno-šedou i ocelově šedomodrou, tenkou, hladkou kůru; dřevo je světle hnědé, bělavé až narůžovělé barvy. Štípané bukové dřevo je potřeba chránit před deštěm, jinak dřevo degraduje a ztrácí hmotnost vlivem hnilobných procesů. Nejčastěji zpracovávané kmeny jsou o průměru 30 - 60 cm. Vedle habru nejlepší materiál pro výrobu dřevěného uhlí, také doporučovaný na uzení potravin.

Dub:  tvrdé palivové dřevo s podobnou výhřevností jako buk,

jádro kmene je tmavě hnědé, okraj tvoří světle hnědá běl. Borka je hnědá, hrubší a šupinatá. Toto dřevo má typickou vůni i barvu a vysokou odolnost vůči vodě a vlhkosti. Vlastní obsah vody a objemová hmotnost se liší podle druhů i ročního období; u nás se vyskytuje např. dub letní i zimní, dub pýřitý, dub cer atd. Je vhodný pro dlouhodobé skladování (nad 3 roky), v prvním roce by mělo rozštípané dřevo zůstat volně na dešti pro vyplavení tříslovin, následně pak nejméně rok nebo dva v suchu pod střechou. Vyschnutím ztrácí o něco méně na objemu oproti dřevu bukovému.

Bříza:  středně tvrdé dřevo, barvy matně bělavé,

někdy nahnědlé nebo narůžovělé, podle druhu (u nás zejm. bříza bělokorá, žlutá, tuhá, snad i papírová) s přilnavou i odlupčivou, typickou černo-bílou kůrou. Starší kmeny ve spodní části mívají kůru s hrubou strukturou až černé barvy. Nejvhodnější dřevo do otevřených krbů, protože nevystřeluje žhavé uhlíky. Bříza hoří i polosyrová pro vyšší obsah síry, která hoření podporuje. Dehtuje ovšem také, pokud není vyschlá.

Smrk:  i ostatní měkké dřeviny,

jako jsou lípa, borovice, olše, osika, topol, modřín aj. rychle vzplanou i shoří. Jsou vhodné pro rychlé dosažení vysoké teploty. Následně pro stálé topení lze přikládat větší kusy tvrdého dřeva, někdo sype uhlí.

Akát:  tvrdé dřevo, čerstvé má typické silné aroma, barva je hnědo-žlutá,

kmeny s dosti silnou kůrou. Podobně jako dub odolává povětrnosti a déle prosychá, ale má nižší objemovou hmotnost a zanechává víc popela. Je to nejhouževnatější dřevo, v nabídce příležitostně.

Jasan, výborné tvrdé dřevo na topení a další převážně spíše polotvrdé dřeviny jako ,

jilm, javor babyka nebo klen, ořešák atd. opět spíše výjimečně.

Dřevo ovocných stromů běžně nedostávám,

jabloň, hrušeň, třešeň nebo švestku na uzení - nepravidelně podle aktuální nabídky.

Je nutno zmínit, že jeden rod dřeva má často desítky i stovky druhů (netýká se buku a habru). Stromy, a dřevo z nich se výrazně liší také podle lokality těžby.

K. Hruška 2010-2023 ©BSP holding s.r.o.