Profesionálně štípané dřevo na topení

Pouze informativní web - dřevo už nedodávám

přibližné hmotnosti prostorového metru dřeva Hmotnost štípaného dřeva

Tvrdost dřeva není důležitá pro topení


Důležitá je pro podlaháře. Používá se několik metod, jednotek a stupnic, např.:

Podle Brinella HB
(hardness Brinell):
měří velikost plochy otisku v mm² po vtlačení ocelové kuličky ø 10 mm.
100 N pro měkké dřevo, 500 N pro polotvrdé a 1000 N pro tvrdé.

Podle Janky HJ
(hardness Janka):
měří sílu potřebnou k zatlačení kuličky ø 0,444 palce (11,3 mm) do poloviny její výšky.
Vytvořený otlak má plochu 100 mm², tlak se udává kg/cm² (také ale v MPa, librách)









kubík dřeva

Hmotnost určuje,
kolik dřevo vydá tepla


velikost 1 m³ je vždy stejná, ale
váha jeho, hustotě dřeva odpovídá.

Přibližné hmotnosti 1 plnometru běžně používaných dřevin


Tvrdost jako fyzikální hodnota nemá přímou vazbu na hmotnost ani na výhřevnost.
Označení tvrdé-polotvrdé-měkké používáme pro usnadnění komunikace.

Strom je dřevnatá rostlina s desítkami let proměnlivých vlastností.

Hmotnost (syrového) dřeva ovlivňuje obsah vody:
ve stejném kmeni se mění až o 7-12 % v průběhu jednoho dne;
vyšší je pod kůrou, než vprostřed; tenké kmeny mívají více vody, než staré a silné;
udeří-li v zimě mrazy, tak stromy činí mízu nemrznoucí snížením podílu vody;
a zejména struktura dřeva:
jeden plnometr má pak různou hmotnost podle toho, zda strom roste v klidu uprostřed lesa, nebo vzdoruje vichrům na jeho okraji; letité suky vznikají jako zpevnění stavby stromu a bývají hustší než hladké, rovné dřevo ze stejného kmene; lokalita těžby, stanoviště, kvalita půdy rozhodují o měrné hustotě každého m³ daného druhu dřeva.

I když se u nás vyskytuje pouze jeden botanický druh buku (buk lesní), tak u buku jde o rozptyl v hmotnosti kubíku ca 1.000-1.200 kg. Podobně s habrem, také asi jen jeden (habr obecný).
Dub zahrnuje desítky druhů, u nás výskyt asi 2-7 (d. zimní, letní, pýřitý, cer, balkánský).
V některé oblasti roste strom rychleji, jinde pomaleji. Proto má měrná hustota dřeva rozmezí.

V tabulce nahoře je podstatná hmotnost suchého dřeva (15-18 % podíl vody).
Po vynásobení výhřevností (14-15 Mj/kg téměř shodně pro měkké i tvrdé dřevo, zdroje se různí), zjistíme, že na topení je nejlepší to nejhustší a nejtěžší dřevo.

"Tvrdostí tělesa sluje pevnost jeho, kterou těleso odporuje oněm napětím, jež vystupují v blízkosti kruhového místa tlaku." (Hertz, 1882)

Tabulka tvrdosti některých dalších známých druhů dřevin:

balsa (100), dub korkový (200), topoly, zeravy - túje (350)I. 0-350 (velmi měkká):
vrba černá (360), lípa americká (410), ořešák popelavý (460)II. 351-500 (měkká):
kaštanovníky (540), borovice smolná (560)III. 501-650 (středně tvrdá):
platan (770), třešeň ptačí (950), střemcha (950), sakura (995)IV. 651-1000 (tvrdá):
ořech černý americký (1010), teak (1155), bambus (1375)V. 1001-1500 (velmi tvrdá):
jabloň lesní (1730), ebeny (3250), guajak lékařský (4500)VI. nad 1501 (neobyčejně tvrdá):
Hodnoty tvrdosti zde v librách (lbf)

K. Hruška 2010-2023 ©BSP holding s.r.o.